sobota 30. června 2012

Knihy za červen (2012)


Před měsícem jsem konstatovala, že tento měsíc bude na knihy chudý, ale víte co, zase to nevyšlo! Ačkoliv knih není nijak valně, naprosto doteď nechápu, kde jsem ty peníze schrastila. :)

Knihy Tak padne náš svět a Cinder jsem si chtěla koupit už opravdu hodně dlouho, ovšem normální cena těchto knih (a hlavně Cinder), je naprosto a nechutně velká, takže jsem raději jen z dálky obdivovala obálky a všechny, kdo si knihy koupil. Takže je jasné, že jsem ani na chvíli nezaváhala, když se objevili s tak velkou slevou na oficiálních stránkách nakladatelství. Jsem ráda, že tyhle knihy vlastním a opravdu hodně doufám, že se k nim co nejdříve dostanu.


Proč? 13x proto, jsem vlastně už přečetla, sice jen tak trochu, ale něco už za sebou mám a rozhodně je to dobrá kniha, ačkoliv její český obal se naprosto ke knize nehodí. Kdybych šla jen podle ní, tak bych si myslela, že jde o naprosto normální romantickou knihu, ovšem opak je pravdou.
Lexikon je zakoupen jen ze zvědavosti. Ovšem jsem zatím víc než ráda za to, že jsem si jej nekoupila za plnou cenu. Mám sto chutí ho vrátit tam, kde jsem si jej koupila. :)

Mladí romantici, to je kniha, která mě zajímá spíše ze studijních důvodů. No dobře, zajímá mě všechno, co má něco společného s historií  a není to hlavně o válce.
Prokletí ohně je kniha, na kterou jsem se těšila už nějakou dobu, proto jsem ráda, že ji konečně mám v rukách a mohu se s chutí začíst.
Žitkovské bohyně. Tak tahle kniha mě poprvé zaujala před několika měsíci a to hlavně díky jejímu názvu a co si budeme povídat, těšila jsem se na to, až si přečtu zase jednou nějakou českou knihu.

Hladová přání. Tak dlouho jsem si je chtěla koupit, že jsem nakonec opravdu musela a mám je doma. Koupě naprosto spontánní, prostě jsem napsala komentář a s radostí si uvědomila, že bude opravdu moje. :) Já bych se k ní totiž sama od sebe nejspíš ještě nějakou dobu nedostala. ;) Jsem ráda za to, že ji mám a těším se, až si ji konečně přečtu, i když ještě nějakou dobu bude muset počkat. :)

úterý 26. června 2012

RC review: Lovkyně snů - Vstříc temnotě


Autor: Lisa McMann
Překlad: Čeněk Matocha
Originální název: Fade
Série: Lovkyně snů
Díl: 2.
Žánr: Paranormálno, romantické
Počet stran: 256
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2012
Anotace: 
Některé noční můry nekončí…
Zvlášť když se nechtěně dostáváte do snů druhých…

Jmenuju se Janie. Je mi teprve sedmnáct, ale skutečnost pro mě začíná být horší než sny.
Na Fieldridgeské střední škole se dějí znepokojivé věci. Přesto nikdo nechce promluvit a ani vyšetřování nikam nevede. Co je však ještě horší, začínám odhalovat pravdu o sobě a o svých schopnostech - a ta je pochmurná. Vážně, krutě pochmurná…

Lovkyně snů

V tomto díle se opět setkáváme jak se starými hrdiny, tak i s novými, které by jste raději ani nechtěli znát. Hlavní hrdinkou je opět Janie, která na konci minulého dílu začala ‚pracovat‘ pro místní protidrogovou policii, poté, co díky propadnutí do snu, v minulém díle odhalila tajné doupě překupníka drog. Jenže tentokrát Janie nezůstane jen u snů, tentokrát se musí stát volavkou, protože v učitelském sboru na její střední škole řádí sexuální násilník. A aby toho nebylo málo, dozvídá se nové informace o svém daru a ne zrovna radostné.

Stejně jako v minulém díle je i v tomto jednou z důležitých postav i Cabel. Tajný přítel Janie, který je zároveň i jejím parťákem. Od první chvíle je proti rozhodnutí Janie, že se stane volavkou a jen těžce nese to, že proti tomu nemůže nic dělat.
V prvním díle jsem si Cabela zamilovala a v tomhle jsem ho měla ráda ještě víc. Líbilo se mi podkreslení jeho postavy, to že není jako každý druhý knižní hrdina. Je to prostě naprosto normální člověk, který má jak své dobré, tak i špatné dny. Díky tomu mi připadal víc reálný.

Vstříc temnotě

Sny jsou možností, jak utéct realitě, najdete v nich klid a mír. Žijete v nich tak, jak by jste chtěli a ne jak musíte. Snění je po dlouhých dnech lákavou představou a není snad nikdo, kdo by se na večerní hodiny, kdy si lehne do postele a usne, netěšil.

Tedy až na lovce snů. Pro ně jsou sny ostatních prokletí. Stačí jen, aby někdo v jejich blízkosti usnul a můžou se stát věci, které by nikdo v životě nechtěl zavinit. Je to prokletí i dar v jednom. Tito lidé mohou ostatním pomáhat, ale cena za tento dar je vysoká. Ovšem jen pro ty, kteří jím oplývají.

Překlad

Každého, kdo přečetl první díl už styl psaní nevyděsí. Je snadné si na něj znovu navyknout. Ovšem abych se tady tak trochu rozepsala, tak přecijen jednu chybu zvýrazním, i když ta je zcela na mé straně. Už zase jsem se hádala se jménem Cabel a to tak dlouho, než se z něj, pro mě, počas čtení stal Caleb. Tak pozor na to.

Hodnocení

Tak, jak jsem při čtení prvního dílu měla problém se začátečním vžitím do děje, v tomto díle jsem se skoro okamžitě začetla.
Autorka čtenářům nenechává moc prostoru k začátečnímu zvrávorání a ihned je vhazuje do děje. Což je rozhodně velké plus, vzhledem k tomu, že kniha nemá ani tři sta stran.
Již  u minulého dílu jsem zvýraznila fakt, že se autorka nezatěžuje zbytečnými popisy osob a míst a rovnou jde na věc. Což nejeden čtenář ocení, kniha tím získává na odlišnosti a vyniká mezi všemi možnými přemýšleními knihami, kde není stránka bez dlouhého popisu.
Když tu tak přemýšlím nad tím, jestli bych knize něco vytkla, tak mě nic nenapadá. I když je pravda, že si autorka mohla víc pohrát s hledáním násilníka-učitele. Takřka od poloviny knihy je jasné, kdo to je, takže to spíše zatěžuje další zápletky.
Na druhou stranu se mi velmi líbilo vykreslení vztahu Janie a Cabela. Autorka se nesnažila udělat z nich pár ala navždy a bez problémů spolu. Jejich vztah je reálnější, než většina knižních vztahů. Hádají se, jejich vztah není nekomplikovaný a to je rozhodně plus, protože upřímně ty bezproblémové knižní vztahy už začínají nudit.
Ačkoliv jsem z knihy měla strach, jsem příjemně překvapena. Vstříc temnotě je o něco lepší než první díl, ačkoliv ne o moc. Přesto jsem si děj stejně jako minulé užila a těším se na další díl, protože ze zjištění Janie jsem pěkně na nervy.

Knize dávám stejně jako prvnímu dílu 5 hvězdiček.

Chtěla bych poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Pokud knihu nevlastníte a máte o ni zájem, můžete si ji objednat buď přímo na stránkách nakladatelstvíFragment nebo na arara.cz

zdroj obrázků - http://weheartit.com/

RC review: Eragon

Autor: Christopher Paolini
Překlad: Olga Staníčková
Originální název: Eragon
Žánr: Fantasy
Počet stran: 477
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2009
Anotace:
Jeden chlapec…
jeden drak…
svět dobrodružství

Fantasy bestseller Eragon z pera patnáctiletého Christophera Paoliniho, který nadchl miliony čtenářů po celém světě. Vypráví příběh chudého farmářského chlapce, který najde v Dračích horách modrý kámen, z něhož se vyklube dračí mládě - Safira. Spolu se vydají na nebezpečnou cestu královstvím ovládaným králem, jehož zlo nezná mezí. Dokáže Eragon naplnit své předurčení a převzít břímě legendárních Dračích jezdců? Osud království možná leží v jeho rukou... První díl tetralogie Odkaz Dračích jezdců.

Dračí vejce

Eragon je naprosto normální patnáctiletý chlapec, který spolu se svým bratrancem Roranem a strýčkem Gerem bydlí v malé vesnici jménem Carvahall. Celé dny pracuje buď na jejich farmě, nebo loví v lesích Dračích hor. Právě při jednom ze svých lovů najde opracovaný modrý kámen, který se rozhodne zkusit vyměnit za jídlo. Jenže nic není takové, jak se zdá. Kámen totiž vůbec není kámen, ale vejce a aby toho nebylo málo, rovnou dračí vejce a dráček si vybere Eragona za svého jezdce.
Eragon je jakožto hlavní hrdina opravdu sympatický, každý dospívající se z něj shlédne. Je vzpurný, všechno chce dělat podle sebe a tvrdohlavý.

Safira je Eragonova dračice a zároveň jeho nejlepší přítelkyně a opora. Je milá, sympatická a naprosto úžasná. Prostě si ji nelze nic jiného, než oblíbit. Ovšem dokáže být i hodně tvrdohlavá a stejně jako každý drak i hrdá. Ale vždy, když je Eragonovi nejhůře, tak pomůže. A navíc to její „Všechnu bude dobré, maličký.“ je něco naprosto úžasného. Ačkoliv je o hodně mladší, má v mnoha ohledech vyspělejší názory, než Eragon.

V knize se sice vyskytuje hodně postav a kdybych je měla všechny vyjmenovávat, byly bychom tu dalších sto let, ale přesto si pár jmen neodpustím. Rozhodně bych neměla vynechat Broma, který nebyl jen obyčejným starým vyprávěčem, ale dokázal toho Eragona se Safirou hodně naučit. Dále Arya, elfka, bez které by Safira nikdy nenalezla svého jezdce a Murtagh, o kterém nemůžu napsat nic jiného, než že je to má, hned po Safiře, nejoblíbenější postava z kniha. Je tajemný jak hrad v Karpatech, o svém životě se s nikým nebaví a přestože neudělal nic špatného, honí ho celé království.

Alagaësie

Tato smyšlená země je hlavním a zároveň i jediným dějištěm příběhu o Eragonovi. Je plná magických bytostí a to jak hodných, tak i zlých. Draci, Urgalové a Ra’zakové a spousty dalších můžete každým dnem potkat, ale u posledních dvou jmenovaných můžete jen doufat, že se s nimi do křížku nedostanete. Samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na elfy, trpaslíky a lidi, všechny tyto tři rasy přišli do Alagaësie přes mnoha staletími a nikdo nevím, odkud přišli.
Alagaësie je země plná tajemství a o mnohých z nich nemá nikdo ani zdání.

Filmová vs. Knižní verze

Určitě mnoho lidem neuniklo, že kniha byla i zfilmována. I když o zfilmování téhle knihy se moc mluvit nedá.
U většiny filmů, které jsou natočeny podle knih si nejdříve přečtu knihu, abych byla ve větším obraze. V tomto případě jsem to udělala obráceně a musím přiznat, že film se mi líbil a hodně, takže jsem po knize sáhla. A nestačila jsem se divit a rozhodně nebudu jediná. Film je cokoli, jen ne natočen podle této knihy. Připadalo mi, že filmaři využili jen jména a hlavní zápletku knihy.
Ale je pravda, že Safira se jim nadmíru povedla. Dá se říct, že ona je to jediné, proč se na film dokážu koukat jakž takž opakovaně.

Překlad

Sice mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla na styl, jakým je kniha napsaná, ale nakonec jsem to dokázala a kniha mě po chvíli vtáhla do děje. Překlad je podle mě velmi kvalitní.

Hodnocení

Na knize je opravdu hodně vidět, že ji Paolini psal ve svých patnácti letech. Ačkoliv to posloužilo dobrým záměru v ohledu toho, že Eragon je alespoň o hodně realističtější, ukázalo to i stálou nevyspělost autora.
Přesto se tato kniha takřka přes noc jednou z mích nejoblíbenějších. Je čtivá, zajímavá, její příběh má hlavu a patu, má vymyšlené postavy do posledního chlupu a nikdy se nastane, že by se čtenář byť jen na chvíli nudil.
Paolini dokáže ve všech směrech zaútočit na psychiku čtenáře. Dokáže rozesmát, vyděsit i rozplakat. A to se cení.
Paolini dokáže svým barvitým popisem okolí nastartovat nejednu fantazii. Čtenář o ní nepřestane přemýšlet do chvíle, kdy ji dočte a i dlouho poté o ní přemýšlí.
Na závěr nemohu nic jiného, nežli tuto knihu doporučit a to všemi deseti.

Knize dávám 5 hvězdiček. Jsem si předem jistá, že další díly na tom nebudou o nic hůře.

Chtěla bych poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Pokud knihu nevlastníte a máte zájem o její koupení, můžete si ji objednat přímo na stránkách nakladatelství -ZDE.

zdroj obrázků - http://weheartit.com/

pondělí 25. června 2012

Týdenní hudební okénko... (4)

... sice jsem  tentokrát nezabloudila do jiných hudebních vod než těch korejských, ale i tak tu bude dostatečný výběr, protože dennodenně přicházím na nové a nové písně.

Tak tohle je trochu jiné, než co normálně poslouchám, ale i tak tohle prostě miluji. Někdy je lepší, když je někde méně zpěvu. Jenom by mě sakra zajímalo, koho napadlo dát dohromady tolik chlapů? Pokud jsem nějaké nepočítala vícekrát, tak by jich tam mělo být víc než deset. Super Junior a Don't Don.

Tak tahle píseň mě dostává do deprese, ani ne tím, jaká je, ale spíše tím klipem. Vždy když ji slyším, tak mi v hlavě jede mv k písni. Ale přesto mám vždy sto chutí se usmívat, když dojde na refrén. ;) JYJ - Get Out.

A upřímně, okamžitě mi někdo řekněte, jakou píseň mi tato tak připomíná. Pořád si nemůžu vzpomenout, ale vím, že jsem něco podobného už někdy slyšela a nevím kde. Je to k zbláznění. A ano, nejspíš už většině lidí došlo, že tohle je dnešní zastoupení skupiny Big Bang. Leader skupiny G-Dragon a jeho A-YO. A abych nezapomněla, jsem jediná, kdo má pocit, že G-D miluje jablka?

U-Kiss jsem objevila právě přes jejich Believe. U-Kiss je opravdu dobrá kapela, líbí se mi převážná většina jejich písní a abych byla upřímná, jsem holka, takže i její členové. :)

Tak abych byla upřímná, v této chvíli mi jde opravdu a opravdu jen o hudbu, protože tahle píseň je naprosto úžasná. Refrén mi v hlavě hraje stále dokola a nemůžu ho dostat z hlavy. Píseň bych mohla poslouchat do aleluja a neomrzí mě. M.I.B. - So It's Only Hard For Me.

A-JAX a One 4 U. Naprosto zbožňuji ten videoklip, tak hrozně dobře se hodí s samotné písničce. A-JAX je opravdu velmi dobrá skupina a rozhodně se s ní neslyším naposledy. :) A jen tak pro pořádek, tahle kapela je opravdu mladinká, ještě nefunguje pomalu ani rok.

Tak tahle píseň a vůbec videoklip mi připomněla starší a mnou milované klipy Big Bangu. Ale abych nebyla nevděčná, tahle píseň je opravdu úžasná. Hrozně chytlavá a na mv bych se mohla dívat donekonečna. Je opravdu nápadité. ;) B1A4 - Beautiful Target.

A před chvílí jmenovaní přicházejí na scénu. Stále ještě se mi daří nacházet nějaké jejich nové mv a písně jako takové. SG je taky jednou takovou. Sice se mi dlouho skrývala, ale nepodařilo se jí zmizet úplně. Já mám oči v uši všude. Jedná se o starší píseň a tedy i mv, takže styl, který se mi líbil o něco více než to, co dělají teď. Big Bang a Sunset Glow.

BEAST - Ugly People (미운사람). BEAST chystají svůj nejnovější comeback ovšem chvíli se ušetřili a nazpívali píseň na soundtrack ke korejskému dramatu Big. Stále a pořád se přesvědčuji o tom, že snad ani neexistuje píseň, která by se mi od nich nelíbila. Všechny jsou prostě naprosto dokonalé a extrémně chytlavé. Jinak anglický překlad názvu písně je jen orientační a právě proto jsem sem dala i oficiální název.

A jako poslední tu je menší překvapení. Před nedávnem jsem narazila na tohle video. Pokud jste alespoň zběžně pohledem projeli minulé okénko, museli jste si všimnout hned první písně - Trouble Maker. No a právě tohle je ta stejná píseň, ovšem v trochu jiném kabátě. Hyunseung a DongWoon - Trouble Maker. Pokuste se mi někdo do očí říct, že tohle není naprosto dokonalý, hlavně ke konci, kdy má DW svůj prostor pro tanec. :D

A stále se opakující otázka na závěr:
Co jste poslouchali minulý týden Vy?

středa 20. června 2012

RC review: Monster High 2 - Můj soused Ghúl


Autor: Lisi Harrison
Překlad: Linda Bartošková
Originální název: Monster High – The Ghoul Next Door
Série: Monster High
Díl: 2.
Žánr: Fantasy
Počet stran: 248
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2012
Anotace: Na Merstonovu střední chodí normální studenti, ale taky monstra a příšery neboli sabotéři obvyklých vlastností. Cleo byla královnou školy mezi SOVáky i normáky na celé Merstonově střední, ale teď na celé čáře vítězí Frankie a Melody. Cleo naštěstí dostane příležitost fotit pro Teen Vogue a všechno se zdá být zase v pořádku… dokud se ostatní SOVáci nerozhodnou vystoupit ve filmu, který má dokázat, že vlastně vůbec nejsou nebezpeční. A tohle jim má získat svobodu? Proboha, to je ale směšné! A hlavně nebezpečné…

Freak je chic

Melody se na konci prvního dílu dohodla s Frankie, že ji pomůže ukázat lidem, že SOVáci nejsou zlí a to také míní udělat, jenže mají ještě větší starost a tou je Beka, zákeřná přítelkyně Bretta, která ukořistila nahrávku, která obsahuje přeměnu Jacksona na jeho druhé já. Melody musí urychleně vymyslet, jak jí zabránit v tom, aby ho pustila do světa a přitom neprozradit Frankie.

Frankie Steinová se vzpamatovává po přijití o hlavu, které mělo fatální následky pro celé SOVácké společenství. Ve městě vládne panika, začíná hon na příšery a mezitím se nakupí i další problémy, které je potřeba vyřešit. A vše nasvědčuje tomu, že nápad s nahráním videa, ve kterém by vypovídali příšery, je opravdu úžasný.

Cleo byla vždy středem pozornosti všech lidí. Byla královnou školy a nikdo by si k ní nic nedovolil. Ale najednou se všechno mění. SOVácká mládež se začíná více zajímat o Frankie s Melody a Cleo musí urychleně vymyslet, jak získat zpět své společenské postavení a pomoci ji k tomu má i rychle se blížící focení pro časopis Teen Vogue.

SOVáci

Každý už určitě slyšel o příšerách z filmů a knih. Drákula, Dr. Jekyll a mr. Hyde, Frankenstein a nebo třeba nějaká ta mumie. Každá z nich je jiná, ale jedno mají společné. Všechny děsí lidi k smrti a mnozí je i opravdu zabíjejí.
Jenže věděli jste, že i tyto příšery, měli své děti a nebyly vůbec tak zlé, jak se povídalo? Většina z nich se nechala zlákat lákadly filmového průmyslu a nechali natočit film, ve kterých měli hlavní role a ani zdaleka ne ty pozitivní. Lidé se jich začaly bát a lovit je a tak se SOVáci neboli sabotéři obvyklých vlastností stáhly do ilegality.

Lisi Harrison se narodila a vyrostla v kanadském Torontu, studovala filmovou vědu na univerzitě v Montrealu, ale po dvou letech školu opustila, protože pochopila, že chce být spisovatelkou a ne natáčet filmy. Proto přesídlila na bostonskou Emerson College, kde vystudovala tvůrčí psaní. Řadu let pracovala pro MTV, kde se podílela na přípravě televizních show, také psala sloupky pro nejrůznější noviny a časopisy. Je autorkou celé řady knih pro mládež a největší úspěch slavila se sérií Dívčí parta.

Překlad

Kniha je stejně jako první díl psaná v er-formě, což je opravdu dobrá možnost, jelikož je kniha psaná z hned tří pohledů a to Melody, Frankie a nově i Cleo. Kniha si zachovala ráz, který udal první díl.

Hodnocení

První díl nasadil laťku vysoko, nato, pro jakou věkovou skupinu byl napsán, proto jsem byla zvědavá, jak se vyvede druhý díl a závěr? Ale jo, šlo to. Druhý díl začíná přesně tam, kde první skončil a suverénně si pokračuje dál, jako by mezi díly nebyl žádný dlouhý rozdíl mezi vydáním. Čtenář je hned na začátku stržen do víru událostí a nezbývá mu nic jiného, nežli číst a číst, dokud nedojde ke konci, i když ten přišel na můj vkus až moc brzy.
Znovu a znovu opakuji, že se mi líbí, jak se pohledy střídají. Co kapitola, to jiný pohled na věc. I když se musím přiznat, že pohled Cleo mě občas opravdu hodně nudil. Připadalo mi, že co myšlenka, to její pocit nadřazenosti. Takové typy dívek nemám ráda a to jak v životě, tak i v knihách a filmech.
Stejně jako u prvního dílu měl svůj vlastní vyhrazený prostor v knize i specifický humor autorky. Byly to právě tyto momenty, kdy jsem měla pocit, že nečtu nic, v čem by byly příšery, ale prostě a jednoduše normální knihu o lidech, jako jsem já a kteří mají naprosto úžasné hlášky, přesně tak, jak to mám já ráda.
Přesto všechno ovšem kniha nepřekročila stín té první a zaslouží si tak stejné ohodnocení, jako její předchůdkyně.

Knize dávám 4 hvězdičky. Jsem rozhodně zvědavá, jak bude série pokračovat.

Chtěla bych poděkovat nakladatelství CooBoo za možnost vyhrání recenzního výtisku Monster High.

Pokud knihu nevlastníte a máte zájem o její koupení, můžete si ji objednat přímo na stránkách nakladatelství -ZDE.

pondělí 18. června 2012

Týdenní hudební okénko... (3)

... tentokrát to bude zase trochu mix, protože i já si musím občas dát pohov a poslouchat i něco v jiném jazyce než korejštině. :) Dnešní okénko patří jednoznačně skupině BEAST, protože je jsem poslouchala skoro pořád.

Říká se to nejlepší nakonec, ale tentokrát jsem to prostě musela porušit. Tahle písnička je podle mého názoru naprosto dokonalá a rozhodně si to nemyslím jen proto, protože HyunSeunga prostě žeru. Jen tak mezi námi, minulý týden jsem se ptala u videoklipu Bad Girl od BEAST na to, jestli zjistíte, kdo může za to, že je poslouchám s takovou zálibou. Tady máte odpověď. Je to práve HyunSeung, který mě k tomu násilím nutí. :D Hyunu nebudu jmenovat, ta mi tam tak trochu překáží. HyunSeung & Hyuna a jejich společná (bohužel) píseň Trouble Maker.

BEAST a jejich Fiction. Chtějte po mě, abych Vám napsala proč se mi tahle píseň líbí a dostanu hysterický záchvat. No dobře, zas tak moc bych nebláznila, ale rozhodně bych se nechovala normálně. BEAST prostě jsou jednou z mích nej skupin a na tom se nic nezmění. A navíc výše zmíněný HyunSeung na tom má lví podíl. Mimochodem myslím, že jeho poznáte s určitostí, je to ten chlápek s hlavou obarvenou jako mrkev.

BEAST a Breath. Tohle byla jedna z prvních písní, které jsem od nich slyšela, ne-li opravdu první. Na písni se mi líbí hlavně její refrén a co Vám budu povídat, celá píseň je dobrá. Hlavně Yoseob, ale to myslím jasné, když je to leader skupiny, ačkoliv právě on z nich má nejlepší hlas. No dobře, druhý nejlepší. :)

BEAST a Mystery. Kluci se usilovně připravují na comeback, ale na fanoušky rozhodně nezapomínají a tak před pár měsíci natočili krátké speciální video na svou píseň z prvního alba Mystery. Což se cení. Proč většinou, když najdu nějaké jejich video, tak je na náhledu právě HyunSeung?

Raego feat. Kristýna Šebíková - Nahoru. Tak tohle je za poslední dobu první česká píseň, která se mi opravdu líbí. Sice mi dalo menší práci rozumět všem slovům na první poslech (a to je to můj rodný jazyk, bože), ale píseň je opravdu dokonalá a co je nejlepší, pravdivá.

A abychom měli i dnes nějaké zastoupení skupiny BIG BANG, tak tady je další společný počin dvojice GD & T.O.P a to Knock Out. V písni jde vlastně o takový battle mezi těmito dvěma rappery a to opravdu originální. Je škoda, že jsou všechny oficiální videoklipy z YT staženy, protože klip je z toho všeho nejlepší. :)

Pokud jste sledovali MTV EMA 2011, tak jste určitě zaregistrovali, že cenu za nejlepší "celosvětové působení", získala právě má oblíbená skupina BIG BANG a právě píseň Tonight se hrála jako ukázka jejich tvorby. Ehm... abych byla upřímná, právě díky tomuto předávání cen jsem BIG BANG začala poslouchat.

MBLAQ a Mona Lisa. A která píseň se stala mou úplně nejposlouchanější za tento týden? Právě tahle, protože já ji prostě nedokážu pustit z hlavy. Pořád si sama pro sebe zpívám to ...Everybody on the left, everybody od the right, everybody in da house...

BEAST a Take Care of My Girlfriend / Say No. Tak tohle je píseň, která mě ubezpečila v tom, že BEAST budu mít opravdu ráda. Naprosto mě rozsekala svým textem, který je opravdu srdceryvný a členi skupiny se konečně tváří dostatečně nešťastně. Pro lepší pochopení textu jsem přidala video s českým překladem písně.

MBLAQ - Can't Come Back je píseň, která se mi vlastně ani nijak valně nelíbí, ale ten refrén je prostě všeříkající a já ho mám nejraději.

No a tradiční otázka.
Jaké byly vaše TOP písně minulý týden?

pátek 15. června 2012

RC review: Upíří deníky - Stefanovy deníky: Prokletí


Autor: L. J. Smith
Překlad: Milena Hordinová
Originální název: The Vampire Diaries - Stefan’s Diaries 3: The Craving
Žánr: Fantasy, upíři
Počet stran: 224
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2012
Anotace: Propadli jste zcela Upířím deníkům? Zajímá vás, jaké události předcházely jejich ději? Pak si určitě nenechte ujít další napínavou upíří sérii, ve které vás opět čeká velká dávka napětí, tajemna a romantiky. Stefan opustil New Orleans a odjel do New Yorku. Slíbil si, že se už nikdy nebude živit lidskou krví, a začal být znovu šťastný. Když už si ale myslí, že konečně opustil svou minulost, zjistí, že před bratrem nikdy nemůže uniknout. Damon má pro oba upíří bratry velké plány, ať se to Stefanovi líbí, nebo ne…

Rodině neutečeš

Stefan v předchozích dílech rozhodl o dalším osudu jak sebe, tak i jeho bratra Damona. Ze slepého nadšení z toho, že je volný tak nepřemýšlel nad tím, že jeho volba není tou správnou pro bratry. Poté, co se v druhém díle setkal s Lexi, která se v tomto dílu také objevuje, se rozhodl bojovat sám se sebou a už nikdy se nedotknout lidské krve. Odjíždí do New Yorku, aby začal svůj život od znova. Když jedné noci zachrání dívku ze zámožné rodiny, její rodina si jej vezme pod svá křídla. Ovšem na scénu přichází Stefanův zlý bratr a on je vtažen do víru událostí, které se mu vše, jenom ne líbí.

Prokletí

Dokážete si představit chvíli, kdy máte před sebou celou věčnost, ale nemáte ji s kým prožít? Nebo alespoň ne s někým, kdo by vás miloval. Od chvíle, kdy se Stefan probudil jako novorozený upír si konečně začíná uvědomovat, že ne vše jde podle toho, jak on si zamane a už vůbec ne, když jde o osobu, která má vlastní vůli. Dá se snad o chvíli, kdy po vás jde někdo, kdo je stejné krve říct, že to není prokletí?

Překlad

Kdybych napsala, že byl naprosto bez chybičky, rozhodně bych lhala, ovšem musím uznat, že překlad je podle mě zdařilejší, než u upířích deníků. I když ten rozrazil mě stále ještě pořád trochu štve, ale začínám si zvykat.

Hodnocení

Nijak se netajím tím, že se mi Upíří deníky nelíbí, ale přesto jsem neodolala a Stefanovy deníky si přečetla, hlavně kvůli tomu, že měli být v podobné vyprávěcí rovině jako seriál.
Pro mě osobně je tento díl tím nejzdařilejším z těch, které už je možné koupit. Příběh se mi zdál reálný až do hranic toho, co bylo možné jako realitu přijmout.
Na rozdíl od knih ze série Upíří deníky jsou tyto více akčnější a povahy Stefana a Damona odpovídají více seriálu, než knize. Což mi naprosto vyhovovalo, protože jsem se dokázala více vžít do děje.
Musím přiznat, že ačkoliv je celý příběh psán z pohledu Stefana, víc jsem si oblíbila Damona a to už v předchozích dílech a i když si u mě Stefan zlepšuje svou reputaci, stále ještě jsem mu neodpustila vše, co udělal svému bratrovi.
Jednu a pro mě opravdu podivnou věc bych vykla, proč jsou ty knihy tak krátké? Opravdu nevím, jak chtějí autoři všechnu jeho minulost vypsat, když na sebe knihy navazují s takřka sekundovou přesností a po přečtení třetího dílu jsme se dostaly jen o nějaký měsíc od proměny, pokud se nepletu. To chtějí psát až do důchodu a napsat nekonečnou sérii knih?
Je zajímavé, že tak, jak se mi Upíří deníky nelíbí, tak mám ty Stefanovy ráda. Jsou napsané naprosto odlišným stylem, který více upoutá a nejsou tolik nezáživné.
Další věc, která mě trochu naštvala je i otevřený konec, to mi až moc připomíná knihy ze série. Takže můžu jen doufat, že se to v příštím díle vyřeší s já nebudu muset přemýšlet o tom, jak to dopadne.
A kdybych měla knihu někomu doporučit? No, nejspíš bych ji doporučila všem, co četli nebo viděli Upíří deníky. Rozhodně nebudete litovat.


Knize dávám 4 hvězdičky, protože doufám, že to bude jen a jen lepší.

Chtěla bych poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Pokud knihu nevlastníte a máte zájem o její koupení, můžete si ji objednat přímo na stránkách nakladatelství -ZDE.

Zdroj obrázků - http://weheartit.com/

RC review: Žena v černém


Autor: Susan Hillová
Překlad: Jan Kozák
Originální název: The Woman in Black
Žánr: Horor
Počet stran: 143
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2012
Anotace: Pyšný a osamělý Dům u Úhořího močálu vévodí slaným, větrem bičovaným mokřinám, přes něž vede cesta po hrázi s nezvyklým názvem Devět životů. Mladý londýnský právník Arthur Kipps, který je vyslán na pohřeb jediné obyvatelky domu, však netuší, jaká tragická tajemství se za zavřenými okenicemi skrývají.
 Teprve když zahlédne vyzáblou mladou ženu, od hlavy k patě oděnou v černém, začne se ho zmocňovat plíživý pocit nejistoty, který ještě posilují podivné poznámky místních obyvatel a neochota mu cokoli bližšího sdělit.
 Kdo je ona tajemná dáma a co má společného s hrůznými událostmi, které se ve zdech opuštěného sídla a kolem něj odehrály – či snad odehrávají dodnes?
To nejlepší, co bychom mohli očekávat od viktoriánského románu, překvapivě nalezneme v příběhu soudobé moderní autorky.
Sugestivní atmosféru prastarých anglických sídel, zlověstných opuštěných slatin, hřbitovů a všudypřítomné mlhy, lidské zoufalství a vášně sahající až za hrob, to všechno vás vtáhne do sebe – jako náruč bezedných močálů, která sevře a nepustí. Ale při rozsvícené lampě a se sklenkou něčeho dobrého je přece příjemné se trochu bát, co říkáte?

Tajemství domu

Arthur Kipps je mladý britský právník, který dostane od svého společníka možnost, jak zlepšit své postavení ve firmě. Dostane na starost vyřízení pozůstalosti zesnulé klientky firmy, paní Drablowové. A tak se vydává do městečka Drythin Gifford, plného pověrčivých lidí, ovšem jejich řečem neřečem nepřikládá velkou váhu. Vše se ale změní ve chvíli, kdy na hřbitově spatří pohublou, smrtelně bledou ženu v černém. Arthur se rozhodne všemu přijít na kloub, ale netuší, že její zjevení byl jen začátek.

Knižní horory

Asi nejznámějšími horory jsou ty filmové. Najdete v nich vše, co filmaři považují za dostatečně děsivé. Potoky krve, umírání jak na běžícím páse. Většina filmových hororů končí pro nedostatek herců. Ale co je na tom děsivého, nevím jak vy, ale já se u většiny filmů jen směji nad tím, co filmaři nevymyslí.
Knižních hororů je opravdu málo, tedy těch dobrých. Určitě jste alespoň jednou za svůj život slyšeli jméno, Stephen King, který je právem považován za krále hororu. Jenže musím říct, že Susan Hill mu šlape na paty.

Susan Hill je britská autorka se narodila roku 1942 ve Scarboeough v Yorkshiru. Od roku 1963 se věnuje vlastní tvorbě, kromě příspěvků do novin a časopisů napsala přes třicet titulů – románů pro dospělé, knížek pro děti, povídek. Pro Daily Telegraph psala pravidelný sloupek, zajímá se o divadlo. Napsala hru pro děti a několik rozhlasových her pro dospělé. Divadelní adaptace jejího pozoruhodného románu „Žena v černém“ se hrála několik let ve West Endu. Susan Niklová založila nakladatelství Long Barn Books, řídí literární časopis a podíl na obchodě s dárkovými předměty. S manželem a dvěma dcerami žije ve venkovském sídle v Gloucestershire.

Překlad

No, myslím, že překladu nejde nic vytknout. Tedy až na to, že ta dlouhá souvětí opravdu hodně kazila dojem knihy. Krátké a výstižné věty jsou lepší k udržení napětí.

Hodnocení

Ženu v černém jsem začala číst s tím, že to rozhodně bude cokoli, jen ne strašidelná kniha. Rozhodně nepatřím mezi strašpytle, přesto jsem se raději pojistila. Knihu jsem začala číst v poledne, abych ji stihla přečíst za jedno odpoledne, kdyby náhodou. I přesto jsem měla při čtení pocity, jako by mě někdo sledoval, naskakovala mi husí kůže a při každém hlasitějším zvuku jsem sebou cukala. V noci jsem usínala zachumlaná do peřiny a čekala na chvíli, kdy uslyším skřípění houpajícího se křesla. A to jsem knihu četla při světlo, nedokáži si představit, co by to se mnou udělalo, kdybych ji četla v noci. Nejspíš bych pár dní nevylezla z domu a z postele před východem slunce.
Jako první, když jsem knihu uviděla, jsem přemýšlela nad tím, jestli je opravdu možné napsat dobrý hororový příběh na méně než sto padesáti stranách. Susan Hill mě přesvědčila o tom, že jde vše, když se chce a hlavně, když to umíte.
Ovšem kdo čeká, že na něj vybafne duch hned na první straně, ten se mílí. Kniha začíná ve chvíli, kdy je Arthur Kipps již starším mužem, který začíná vzpomínat na události, kterým se zbytek knihy.
Bohužel snad hned od začátku mi bylo jasné, jak některé linky v příběhu skončí, ale ani tak jsem mnohdy nedokázala zastavit proud slz a to hlavně na konci. Vyústění děje bylo velmi nápadité a smutné, ovšem například mě došlo o hodně dříve vše, co mělo být až za dlouho prozrazeno, takže jsem jen čekala na to, jestli byly mé myšlenky správné.
Rozhodně stojí za zmínku i to, že všem, co neholdují knihám mají možnost si Ženu v černém vychutnat v kinech. Na konci února se u nás začala promítat filmová verze této knihy. Za zmínku stojí hlavně to, že v roli Arthura Kippse se objeví Daniel Radcliffe, kterého znáte v filmů o mladém čaroději s jizvou na čele. Takže pokud neradi čtete, podívejte se alespoň na film.

To nejlepší nakonec. Knize dávám 4 hvězdičky, protože ta dlouhá souvětí byla na obtíž.

Chtěla bych poděkovat nakladatelství Metafora za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Pokud knihu nevlastníte a máte zájem o její koupení, můžete si ji objednat přímo na stránkách nakladatelství -ZDE.

RC review: Nebezpečná láska


Autor: Kateřina Petrusová
Žánr: Romantika, Detektivka
Počet stran: 376
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2012
Anotace:  Na doporučení posledního zaměstnavatele získá mladá newyorská ošetřovatelka Paige práci v rodině Bavettových, bohatých podnikatelů pocházejících z Itálie. Má se starat o jejich syna Michaela, mladého muže, který se po autonehodě duševně vrátil do období svého dětství. Paige si k němu postupně nachází cestu a Michael si ji velice oblíbí. Postupem času Paige přichází na to, že se dostala do newyorského podsvětí a její zaměstnavatelé jsou součástí mafie. Co se stane, až se jednou Michael probere? Dostane se Paige ze spárů Bavettových, když odhalila jejich tajemství?

Práce

Paige pracuje jako ošetřovatelka, ve chvíli, kdy jí umře její poslední opatrovním, jí její bývalí zaměstnavatel domluví práci u jeho obchodního partnera, který potřebuje ošetřovatelku pro svého syna. Paige se tak stává ošetřovatelkou Michaela Bavetty, který se po autonehodě mentálně vrátil na úroveň asi tříletého dítěte a postupem času začíná přicházet na to, že rodina Bavettových není zrovna kamarádem se zákonem.
Paige si mě získala hlavně pro svoji povahu. Stejně jako ona si můžu cokoli slíbit a stejně to nakonec dopadne opačně. Stejně jako u jejího předsevzetí, že si už nikdy žádného svého pacienta nepustí příliš k srdci.

U Michaela bych byla všemi deseti pro to, aby alespoň jednou za knihu udělal něco, za co bych ho chvíli nenáviděla. Naprosto jsem propadla obou jeho verzím. Té dětské, i té dospělé. I když tu druhou zmiňovanou jsem měla sto chutí místy přetáhnout pánvičkou přes hlavu. Přesto musím uznat, že nejvíce jsem si užívala chvíle, kdy byl tím malým klukem, který říkal přesně to, co si myslel a nepřemýšlel nad tím, jaké to bude mít následky. Naprosto mě uchvátily jeho hlášky, nejvíce vzpomínám na ‚házení kachnami‘.
Přesto se musím přiznat, že jsem nejdříve moc nevěřila na kombinaci dítěte v těle dospělého. A myslím, že víc jsem se mýlit nemohla, bylo to naprosto dokonale vymyšlené. Za to klobouk dolů.

Mafiánské záležitosti

Hlavním důvodem, proč jsem se na knihu tak těšila bylo to, že v ní bude mafie. To mě naprosto nadchlo. Přecijen jsem ještě nikdy nečetla knihu, kde by se nějaká mafie vyskytovala a všechno je jednou poprvé. Přesto mě vcelku zklamalo, že tam bylo jen velmi mlhavě vysvětleno, o co přesně v téhle rodině jde.

Hodnocení

Opravdu velmi málo se mí stává, abych nevěděla, co přesně mám napsat. U této knihy jsem na tom právě takto. Nevím, co bych měla napsat, jako bych to měla napsat a ani kde přesně začít.
První bod, který mě na knize zaujal byl styl, jakým byla napsaná. Nikdy jsem zrovna neoplývala nadšenými ódy na české autory. Ačkoliv je čeština jazyk bohatý na slovní zásobu, většina autorů s tím neumí pracovat. Nebezpečná láska je ukázkou toho, co se dá s knihou udělat, když máte ten správný cit a se slovy si hrajete. Po celou dobu čtení jsem se dokázala vcítit do postav a zažívala jsem přesně to, co Paige a musím se přiznat, že jsem jí někdy i záviděla. Kdo by si taky nezamiloval Michaela a nebo Roberta?
Jen jednu věc bych autorce vytkla. Opravdu by nešlo to napsat ještě delší? Jakmile jsem byla za polovinou, modlila jsem se za to, aby se znenadání objevila další písmenka a stránky. Alespoň taková stovka. Nezbývá mi hold nic jiného než alespoň doufat, že vyjde v knižní podobě i příběh Roberta. Ráda bych si ho celý přečetla, ty tři kapitoly mi opravdu nestačili.
Další věc, kterou jsem na knize měla hrozně ráda bylo to, že autorka, ačkoliv jsou hrdinou většinou ti ‚zlí‘, dokázala z nich udělat lidi, o kterých by jste neřekli, že jsou nějak zvlášť zlí. Hrozně se mi to líbilo, že z nich autorka neudělala zrůdy, které vraždí na potkání a jenom kvůli tomu, že po nich vrhnete pohled, který se jim nezamlouvá. Například u Johnnyho se mi ani nechtělo věřit, že by kdy někoho vůbec zabil, byl to opravdu prototyp člověka, kterému by jste řekli všechna svá trápení a který by vám dokázala vykouzlit úsměv na tváři.
Další mojí oblíbenou postavou byl i Robert, který si mě získal tím, jak se staral o svého bratra, ačkoliv jsem ho při některých jeho náladách chtěla zabít. A poté mu useknout prsty a zaledovat.
Abych to tedy shrnula. Mohla bych se ti donekonečna rozepisovat o tom, co mě na knize zaujalo, ale ať přemýšlím jak přemýšlím, nemůžu na ní najít žádný zápor. Tedy až na tu délku, ale to se prostě nějak nepočítá.
Kniha rozhodně patří mezi ty nejlepší, které jsem tento rok přečetla. Naprosto mě zaujala, byla jsem ráda za každou chvíli, kdy jsem ji mohla číst a kam jsem šla, tam jsem o ní básnila. Nečekejte, že na vás v příběhu vybafne upír nebo vlkodlak. Je to příběh, který je možná málo uvěřitelný, ale rozhodně by se stát mohl a kdo ví, možná se někdy něco podobného i stalo.

Nemusím ani přemýšlet nad tím, jaké hodnocení knize dám. Myslím si, že nic jiného než 5 hvězdiček, jí ani dám nemohu.

Chtěla bych poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Pokud knihu nevlastníte a máte zájem o její koupení, můžete si ji objednat přímo na stránkách nakladatelství - ZDE.

zdroj obrázků - http://weheartit.com/

RC review: Klub čarodějek – Trable s koštětem


Autor: Thomas C. Brezina
Překlad: Michaela Škultéty
Originální název: Kicherhexen- Hilfe, Hexenbesen im Klassenzimmer!
Série: Klub čarodějek (Klukům vstup stále zakázán)
Díl: 2.
Žánr: Dětský a dívčí román
Počet stran: 104
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2012
Anotace: Tři členky Dívčího čarodějného klubu mají zase plné ruce práce. Starají se o zvířata starého pana Lisandera. Každé ráno jim dávají krmení. Když kvůli tomu Pim jednou málem přijde pozdě do školy, vyčaruje si létající čarodějné koště. Kouzlo se podaří tak skvěle, že se Pim nechce od svého nového společníka vůbec odloučit. Jenže pak koště uprostřed vyučování zaklepe na okno její třídy... Raz, dva, tři... kouzla začínají. A ty jsi při tom! Pravidla Dívčího čarodějného klubu: Užít si legraci. Hodně se smát. Občas udělat klukům ze života peklo!

Kouzlo

Pim má starosti, které si její kamarádky nedokáží ani představit. Musí se starat o svou mladší sestřičku, její rodiče se hádají a ona pravidelně nestíhá cestu do školy. Na jedné ze schůzek klubu se dívky rozhodnou stanovit, kdy přesně bude každá z nich chodit krmit zvířata do čarovného domu. Pim nemá čas po škole a tak se tam vydá před ní. Jenže zase nestíhá a tak ji napadne jediná věc. Použít jedno z kouzel, aby si mohla vyčarovat koště, jenže její přání nebylo přesné tak, jak si myslela a vše se začíná komplikovat. A do toho ještě třídní schůzky.

Emily a Cosima jsou nejlepší kamarádky Pim a spolu s ní sdílí kouzelný dům a všechna její obyvatele. Mezi ně patří mluvící králík, kozel a slepice. Všechno jsou to začarovaná stvoření, které jsou velmi inteligentní.

Čary máry

Čarodějnice jsem pokaždé zajímavým tématem k vypracování knihy o nich. Ať už je určena pro jakoukoli věkovou skupinu. Určitě každý zná Harryho Pottera, chlapce s čarodějnými schopnosti a jeho dobrodružství. Thomas Brezina se pustil do knihy, která volně navazuje na sérii knih Klukům vstup zakázán, jejich hlavními hrdinkami byly Lissi a Tinka. V každé knize se alespoň jednou použije nějaké kouzlo, které se nějak zvrtne.

Rakušan Thomas Brezina se narodil ve Vídni. Svou první knihu napsal již v osmi letech a měla 30 stránek! První opravdový úspěch však zaznamenal "teprve" v 15 letech, když vyhrál se svými pěti televizními scénáři "Velkou rakouskou cenu pro mládež". Po maturitě na gymnáziu trochu studoval, ale mnohem více se zabýval prací pro televizi. Měl a dosud i má vlastní TV pořady. Spolupracuje s TV a s rádiem rakouské společnosti ORF. A vlastně odtud - tedy z TV - se dostal právě ke psaní knih. Našlo si jej jedno vydavatelství, které mu nabídlo, aby začal psát knížky a on to zkusil. A velmi se mu to zalíbilo. Jako spisovatel píše od roku 1989. Jeho knih (převážně pro mládež) je již více než 400, byly přeloženy do 33 jazyků. Jeho heslo zní: "Čtení by mělo být dobrodružství." A víte, že každý den končí rozepsanou větou, aby mohl následujícího dne rychle navázat na svůj příběh?

Překlad

Kniha se četla opravdu hodně dobře, smála jsem se u ní a ani jsem se nezastavovala nad chybami, kterých bylo opravdu jen minimum, ale jedna věc mě opravdu udivila. V jedné z posledních kapitol to bylo, jako kdyby tam byla vynechaná nějaká část knihy. Proto jsem si musela zbytek domyslet.

Hodnocení

Nejsem a ani se už moc neblížím cílové skupině čtenářek, pro které je tato kniha napsaná. Je to čtení pro dívky, které s tím teprve začínají a nevadí jim, když je kniha od začátku do konce zrychlená. Byl to opravdu frmol, kulila jsem oči nad tím, jak rychle příběh plynul. Myslím, že by nestačilo ho rozepsat alespoň na dalších plus padesát stran. Nejméně.
Přesto jsem si čtení knihy užívala, ačkoliv mi na to stačila půl hodina a já ji měla za sebou. Thomase Brezinu mám opravdu hodně ráda. Jeho knihy (hlavně Klukům vstup zakázán) mě naučili si knihu užít a vracet se k dalším dílům sérií. A taky mě naučili tomu, co vlastně čtení znamená. Dá se říci, že kdyby nebylo jeho knih, nejspíš bych dnes ani nečetla. Proto mám dětskou radost z každé jeho knihu, i když není psaná pro mou věkovou kategorii. Mám ho ráda.
Přes to všechno se mi hrozně líbí, že v knize je dávám důraz na přátelství. V knize je ukázáno, jak by přesně mělo pravé kamarádství vypadat. Když je přítel v prekérní situaci, neotočíte se k němu zády, ale pomůžete mu. To se mi opravdu líbilo, přesně o tomhle by přátelství mělo být a tahle kniha k tomu dívky přímo nabádá. Tím si získává mé další sympatie.


Knize dávám 3 hvězdičky. A to hlavně pro tu část, kdy byl děj přímo násilně useknutý. No a taky proto, protože není pro mou věkovou kategorii, kdyby byla, dala bych jí hvězdiček více.

Chtěla bych poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Pokud knihu nevlastníte a máte zájem o její koupení, můžete si ji objednat přímo na stránkách nakladatelství -ZDE.

zdroj obrázků - http://weheartit.com/

pondělí 11. června 2012

Týdenní hudební okénko... (2)

... Po týdnu zase otravuji, ale začíná mě to opravdu bavit. :) A dnes varuji, tentokrát tu najdete jen videa skupin a aby toho nebylo málo, zase jsem sem nacpala jen ty K-Pop. :)

Tak a začínáme jednou z mích nejoblíbenějších skupin, BEAST (B2ST) a písní Bad Girl. Schválně jsem vybrala jako první jejich úplně první song a to nejen proto, protože jsem si jej našla teprve minulé pondělí. Na to, že jde o smutnou píseň jsou až moc usměvavý a kontrolní otázka, že nepoznáte člena skupiny, kterého naprosto zbožňuji? Ne, že by byl jen jeden. :)

Jak jsem už minule psala, BIG BANG jsou mojí nejoblíbenější korejskou skupinou. Ovšem dnes jsem sem schválně jako první nedala jejich společnou píseň, ale vybrala jsem schválně naprosto dokonalou píseň od mého nejoblíbenější člena skupiny. On má prostě tak nádherný hlas. :) Představuji Vám Daesunga a Baby Don't Cry.

No a teď samotní BIG BANG s písní Top Of The World. Ani nevím, co se mi na této písni líbí, nejspíš hlavně její refrén, protože ten je opravdu dokonalý. Jenže když o tom tak přemýšlím, asi neexistuje píseň, která by se mi od nelíbila, což se u mě stává jen opravdu zřídka.


A znovu BEAST, tentokrát s jejich písněmi Beautiful a I Like You The Best. Proč zrovna tyhle dvě písně a proč je dávám k sobě? Jednoduše, jedná se totiž o příběh, který začíná právě písní Beautiful a končí v I Like You The Best. A abych byla upřímná, nejvíc se mi líbí první píseň, je podle mě svižnější a nutí mne k tanci. Ta druhá za ní zaostává, ovšem co se týče děje, je ta druhá na špičce. :)


SHINee jsou korejská skupina, kterou jsem objevila teprve tento týden a pomalu se začíná stávat další mou oblíbenou. SHINee a jejich Ring Ding Dong, je naprosto šílená píseň, která má tak nakažlivý refrén, že až skoro lituji, že jsem si ji pustila, protože já je prostě nedokážu přestat poslouchat.

Girls' Generation je jediná korejská dívčí skupina, kterou aktivně poslouchám a vyhledávám. :) Nevím čím to je, ale písně boy bandů jsou podle mě o hodně lepší a vychytanější. Taky se na tom dobře odráží i to, že K-Pop poslouchají hlavně dívky. :) Girls Generation a The Boys.

G-Dragon & T.O.P a Baby Good Night. Tak tohle je píseň, která mě každé ráno budí, docela paradox s ohledem na název, že jo. :) G-Dragon a T.O.P jsou mí oblíbení korejští rappeři a pokud jste ještě nepostřehly, tak oba vystupují ve své mateřské skupině BIG BANG. Jen tak pro zajímavost byl právě G-Dragon důvodem, proč jsem BB začala poslouchat. :)

MYNAME a jejich Message. Tohle je zatím jediná píseň, která se mi od kluků líbí a zamilovala jsem si ji hned při prvním poslechu. Tuhle píseň mi na mobilu hraje vždy, když mi dojde nová SMSka. :) No a zkuste hádat proč, že by to bylo tím začátkem? You got a message YA LOLOLOLO!!!

It's War od MBLAQ si mě nezískala sama o sobě svým rytmem, který je ovšem také dobrý, ale hlavní roli hrál klip, který je opravdu dokonalý a já při něm slzela. Vlastně jsem při něm prožila snad všechny možné i nemožné pocity. Zlost, radost, smutek. Klip je opravdu emotivní a text písně? Hodí se k němu.

Super Junior je jediná korejská skupina, které jsem se dlouho a úspěšně vyhýbala, ale nakonec mě i ona dostihla. Píseň A-Cha je moje asi nejoblíbenější a také první, kterou jsem od nich slyšela. Zatím jich od znám jen opravdu málo, ale tahle drží své prvenství, miluji ji. :)

SHINee Sherlock. Sherlock je comebacková píseň skupiny SHINee a pořádně dobrá. Jejich choreografie je opravdu dobrá a klip má jakýs takýs děj, takže se při jeho sledování nenutíte a navíc, na členy skupiny je hezký pohled, i když při jaké K-Pop skupině není, vetšinou. :)

Face je debutová píseň nové K-Pop skupiny NU'EST a já jsem se zase činila a hledala informace kde se dalo, protože tihle kluci jsou opravdu dobří a rozhodně stojí za pozornost. A klip? Líbí se mi jak ho hezky zpracovali a co je nejlepší, pasuje k písničky. Píseň, která pojednává o tom, že se nemáte nechat šikanovat a máte se všem, co vám chtějí ublížit, postavit. Klip je v podobném duchu.
A jen tak pro úplnost, ten blonďatý a dlouhovlasý člověk není dívka, měla jsem u kamarádky problém s tím, že si to opravdu myslela.

Made Yet Another Woman Cry od skupiny 2BiC je opravdu emotivní a nervy drásající písnička. Je to první píseň u které jsem brečela před tím, než jsem viděla ještě horší videoklip. Na ten se dívejte jen po dlouhém a silném psychickém připravení, protože ten je opravdu nervy drásající. :(

A na konec všeho dobrého. NU ABO od f(x) je píseň, kterou jsem poprvé slyšela před skoro rokem a opravdu se mi líbila. Tento týden jsem na ni zase narazila a tak jsem zavzpomínala na staré dobré časy. :) V době, kdy jsem ji slyšela poprvé jsem ještě neměla ani ponětí o tom, že nějaký K-Pop existuje, takže jsem tyto dívky brala jako "jednorázovka" (což znamená, líbí se mi, poslechnu si, za týden zapomenu).

A tradiční otázka nakonec.
Co jste minulý týden poslouchali vy?
Pište odkazy i jen názvy, já totiž ráda objevuji nějaké skvosty, o kterých ještě nevím. ;)