Překlad: Eva Konečná
Originální název: Still sucks to be me
Série: Pravdivá zpověď Miny Smithové (Pijou mi krev)
Díl: 2.
Žánr: Upírská fantasy
Počet stran: 291
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání: 2011
Anotace: S upířím
klukem Georgem a nejlepší kamarádkou Serenou po boku se Mině zdá, že má celý
život před sebou. Ale pak přijdou rodiče s tím, že se budou stěhovat. Někam do
zapadlého městečka, kde škole vládnou usměvavé roztleskávačky a nabušení
sportovci. Mina musí nahrát svou smrt a všechno opustit, včetně George a
Sereny. Dokonce ani upírský kurz o změně podoby jí nezvedne náladu. Najednou se
objeví Serena s novinkami, z nichž se Mině doslova zatočí hlava. Možná jí to s
upírskými špičáky více sluší, ale vůbec to neznamená, že je její nový život
méně komplikovaný.
Mina se rozhodla,
že se stane upírem, ale není to tak jednoduché. První věcí, kterou musí poté
udělat je to, že umře. Tím se bude muset vzdát všech svých známých a hlavně své
nejlepší kamarádky Sereny. Postava Miny mi sedla a to hlavně díky tomu, jak
autorka popsala všechny její myšlenky. Tak, jako Mina přemýšlí i všichni
ostatní dospívající a to jedno z plus téhle knihy.
V knize se potkáváme s hrdiny, kteří se objevují
teprve v téhle knize, ale i s těmi, které známe z knihy
předcházející. Setkáváme se znovu Serenou,
která zná tajemství Miny a i přes zákaz za ní přijíždí a s postavou
George, upířím přítelem Miny. Jedním z hlavních se stává i Cameron, upír, který patří do klanu
Carterů, upírů, kteří dělají už několik staletí potíže. Mě samotnou zaujala
postava doktora Jonase – nebo také Plísňáka – a to hlavně díky tomu, jak
mu začala říkat Mina. Opravdu mě to vždy pobavilo.
Upíří jsou ve většině knih krev sající monstra, která si
svůj osud nevybrala. Většina z nich byla proměněna proti své vůli. Autorka
to vzala z druhé strany, co kdyby jste si mohly vybrat, jestli se upírem
stanete? Můžete počítat s tím, že po proměně budete takový jako předtím,
tedy až na to, že budete potřebovat jednou za čas krev a budete žít déle než
ostatní.
Překlad
Na českém překladu knihy se mi opravdu hodně líbilo to,
jakým stylem byla psaná. Hlavní hrdinka přemýšlela a mluvila tak, jak se u
někoho jejího věku očekává. Přesto kniha nebyla napsaná úplně nespisovně. To je
jedna z věcí, které se vidí u knih málokrát a jednoznačně pomohla
k tomu, abych si dokázala k hlavní hrdince, hned na začátku, vytvořit
kladný vztah.
Hodnocení
Pořád mi pijou krev rozhodně nepatří mezi knihy, které by
byly nudné. Alespoň ne pro cílovou skupinu, pro kterou je napsaná. Kniha je
trefná, vtipná a většinu času, který strávíte při jejím čtení, se zaručeně
budete smát. V knize jsou dobře vykreslené každodenní starosti
dospívajících a tak není těžké se do knihy začíst.
U opravdu mála knih se stává, abych se do nich začetla hned
na první stránce, u téhle se mi to stalo. Stačilo mi několik vět a věděla jsem,
že tohle nebude žádná nuda a kniha mě bude bavit.
Další plus knihy vidím v jejím vykreslením upírů. Kdyby
to bylo takové, jaké je to tu, myslím, že by většina z nás ani
nepřemýšlela nad tím, abychom se staly jedním z nich. Upíři jsou tu
vykreslení jako naprosto normální lidé a to se mi líbilo.
Hlavním záporem knihy je podle mě obálka, která je tak
trochu nepovedená. Na první pohled neosloví, pamatuji si, jak jsem ji poprvé
zahlédla v knihkupectví. Upírská kniha byla to poslední, co by mě při
pohledu na ni napadlo. Rozhodně ale nepatří ani mezi ty, které jsou extrémně
nepovedené.
Upřímně stále nevím, co přesně si mám o knize myslet.
Zaujala mě, ale přesto si myslím, že to mohlo být i lepší, autorka na to
rozhodně má. Přesto jsem se u knihy bavila a po dlouhé době si přečetla něco,
co bylo napsané přesně pro mě. Kniha mi byla blízká, byla psaná podobným
stylem, kterým já myslím. Hlavní hrdinka jednala tak, jak bych to v té
dané scéně udělala já a tím si mě získala.
Knize dávám 4 hvězdičky. Bylo to dobré oddechové
čtení, ale vážně bych tu knihu zas tak moc nebrala, přesto mě hodně zaujala.
Chtěla bych poděkovat
nakladatelství Alpress za
poskytnutí recenzního výtisku této knihy.
Pokud knihu
nevlastníte a máte zájem o její koupení, můžete si ji objednat přímo na
stránkách nakladatelství -ZDE.
Zdroj obrázků - http://weheartit.com/
Tuhle knížku jsem měla půjčenou z knihovny a taky mě bavila, myslím, teda pokud se nepletu kniha byla psána v první osobě, takže se četla vlastně sama :)
OdpovědětVymazat